Představení kandidáta do krajských voleb: EVA DVOŘÁKOVÁ

EVA DVOŘÁKOVÁ (9. 7. 1977) z Jihlavy je svobodná. Vystudovala Gymnázium v Jihlavě a fakultu managementu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nejprve působila jako učitelka angličtiny a němčiny, poté se věnovala podpoře podnikání formou dotací z EU a pracovala jako projektová manažerka. Čtyři roky byla ředitelkou regionální kanceláře agentury CzechInvest pro Kraj Vysočina, nyní je konzultantkou evropských fondů u poradenské společnosti.

„Evropské fondy mohou být dobrým pomocníkem, ale pokud pomáhají hlavně těm bohatším a vlivnějším a stávají se potenciálním zdrojem korupce politiků a úředníků, je něco v nepořádku. U evropských projektů by také každý měl zvážit, jaký si má vzít úvěr na jejich spolufinancování a jaké budou budoucí provozní náklady projektu,“ říká Eva Dvořáková, jejímž životním mottem je heslo Jamese Deana: Sni, jako bys měl žít navždy. Žij, jako bys měl umřít dnes.

koníčky: cestování, jóga, cyklistika, lyžování

oblíbené jídlo: vývar s játrovými knedlíčky od maminky

+ potěší ji: slušnost a upřímnost

– naštve ji: lež a lidská závist

Tábor v Letech byl stanicí před vyhlazením, připomíná historik

Historik Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík považuje tábor v Letech u Písku za původně pracovní. Od roku 1942 jej však považuje za tábor internační, odkud byli Romové transportovaní do vyhlazovacích táborů, jakým byla například Osvětim-Březinka.

Výrok ministra Andreje Babiše o Letech u Písku opět rozproudil debatu, o jaký tábor šlo. Byl to pracovní tábor, internační, koncentrační nebo jiný? 

V podstatě by se dal v čase a vývoji popsat všemi třemi přídavnými jmény. Lety u Písku a moravský Hodonín u Kunštátu nejdříve spadaly do kategorie pracovních táborů, Romů v nich bylo do deseti procent. Pracovní tábory byly zřízeny legislativně již za druhé republiky a měly v nich být lidé, kteří byli označováni jako „práce se štítící“. Druhá republika se totiž snažila do těchto táborů koncentrovat lidi tzv. z okraje společnosti – jednalo se tedy o vyloučení ze společnosti s odůvodněním špatného přístupu k práci. 

Poté se ale z Let stal cikánský tábor, co to znamená? 

To je v podstatě jiný výraz pro internační tábor určený ke koncentraci, řečeno tehdejším jazykem, cikánského obyvatelstva a jeho následného přesunu do vyhlazovacích táborů. Zásadní rozdíl je, že do internačního tábora byly na rozdíl od tzv. pracovního svezeny celé rodiny – muži, ženy, děti, staří lidé. Účelem už není práce, ale izolace, čisté vyčlenění, vyloučení ze společnosti. Ke změně z pracovního na cikánský tábor došlo za německé okupace v červnu 1942. Pokud jde o Romy, tak pro internaci českých Romů byly určeny Lety, pro internaci moravských Hodonín u Kunštátu. 

Lídr KDU-ČSL odpovídal MF DNES na téma zdravotnictví

Co je podle Vás největší problém nemocnic na Vysočině?

Největší problém je nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Dá se řešit jedině ve spolupráci s více subjekty (obcemi-městy, pojišťovnami a vysokými školami). KDU-ČSL už v krajském zastupitelstvu ústy našeho poslance a lékaře MUDr. Víta Kaňkovského navrhla inspirovat se Královéhradeckým krajem,, který pro studenty závěrečného ročníku lékařských fakult vypsal stipendia s cílem získat je pro práci v krajských nemocnicích. (Vyčlenil pro ně 2,7 milionů korun, každý měl šanci dostat 100 tisíc).S tímto problém pak souvisí problém udržení některých specializací ve všech krajských nemocnicích. Sebemodernější vybavení nepomůže, je třeba investovat do lidského potenciálu.

Hejtman Běhounek prosazuje na Vysočině model 5 rovnocenných nemocnic. Jaký model prosazujete vy? Jste pro vybudování například jedné krajské nemocnice, větší centralizaci zdravotní péče na úkor těch zbývajících? Co říkáte na větší provázanost jednotlivých nemocnic - po ekonomické i medicínské stránce? A co privatizace nemocnic?

Hejtman Jiří Běhounek podle všeho nezvažuje model pěti rovnocenných nemocnic, ale jejich sloučení do jedné organizace. S tím my nemůžeme souhlasit. Jednak to vytváří zbytečný administrativní moloch a jednak se tím zhorší komunikace mezi vedením a personálem a motivace lékařů a sester. Kdo by řídil celý kraj z Jihlavy, tak přece nemůže tak dobře vědět, co trápí nemocnici v Novém Městě na Moravě.  Co se týká privatizace nemocnic, jsme proti ní, protože zdraví by nemělo být hříčkou trhu.

Procházka jihlavskou historií

ČESKÝ ROZHLAS PŘEDSTAVUJE KANDIDÁTY DO SENÁTU

Šest otázek a stejný časový limit. Český rozhlas představuje všechny kandidáty do Senátu, kteří se rozhodli využít nabídku na natočení takzvaných předvolebních vizitek. Můžete si tak na jednom místě snadno porovnat, kdo usiluje o vaše hlasy. O senátorská křesla se letos utká celkem 233 lidí. To je o šest více než v předchozích volbách před šesti lety.

Poslechnout si odpovědi kandidátů, zvláště pak našeho doc. Michala Stehlíka, můžete na tomto odkaze: https://interaktivni.rozhlas.cz/kandidati-do-senatu/#76-

Babice 1951

Spor o uran se protahuje, minimálně o další rok

Brzkov, 30.8. 2016 – Na základě žádosti státního podniku DIAMO v řízení o rozšíření chráněného ložiskového území poskytlo Ministerstvo životního prostředí tomuto žadateli rok času navíc na přípravu podkladů. Ať si nikdo nemyslí, že za rok změníme názor, kontruje brzkovský starosta.

V rámci řízení o rozšíření chráněného ložiskového území vydalo Ministerstvo životního prostředí usnesení, kterým do 30.6.2017 prodloužilo DIAMU lhůtu pro doložení podkladů do spisu. K prodloužení lhůty pro doložení dokladů došlo na základě žádosti DIAMA ze dne 15.6.2016.

„Je třeba si uvědomit, v jaké pozici se DIAMO nachází díky nízkým cenám uranu na světových trzích a zejména díky postoji místních občanů a samospráv k této otázce.  Proto pokud bych na věc nahlížel čistě z pohledu DIAMA a jeho situace, tak se jedná o správný krok, který jim dává rok času navíc.“ vysvětluje situaci Mgr. Kliment

Základ pro dosavadní úspěšný postup vidí starosta Brzkova Aleš Bořil ve společném postupu dotčených obcí a měst na základě memoranda z roku 2014. Toto memorandum pro budoucnost bez uranu podepsali zástupci Obcí Věžnice a Brzkova, Měst Polná a Přibyslav a spolku Naše budoucnost bez uranu z.s. A dále také v tom, jak místní lidé vnímají celou věc a neváhají svůj nesouhlas s možnou těžbou veřejně vyjádřit. „Asi těžko někomu popíšu, kolik času a úsilí jsme společně s ostatními starosty a zastupiteli celé věci věnovali, ale bez podpory místních obyvatel bychom nemohli být úspěšní.“ uvádí brzkovský starosta a závěrem dodává: „Ať si nikdo nemyslí, že bychom za ten rok změnili na těžbu uranu názor, i nadále chceme být účastníky řízení ve věcech těžby a s těžbou nesouhlasíme a nikdy souhlasit nebudeme.“

Představení kandidáta do krajských voleb: VLADISLAV HYNK

VLADISLAV HYNK (6. 3. 1973) z Třeště je ženatý, má dva syny a dceru. Po vystudování stavební fakulty pracoval v Brně jako projektant, poté působil na městském úřadě v Třešti v pozici referenta, kde měl kromě jiného na starosti i místní kino. Od roku 2006 byl místostarostou města. V roce 2010 vyhrál s lidoveckou kandidátkou volby a stal se starostou. V čele šestitisícového města je tento fanoušek Slavie i druhé období, ve volbách 2014 jím vedená kandidátka vyhrála s téměř 40 procenty hlasů.

„Kdyby obce a města měly víc peněz, mohly by lépe dělat to, co chtějí jejich občané. Takhle často děláme to, co chce ten, kdo vypisuje dotace. Jako starosta bych si přál, aby Třešť nevymírala, ale aby se rozrůstala a rozvíjela. Podle mě by tento trend mohla zvrátit větší nabídka stavebních pozemků a možnost práce, ale i větší dostupnost služeb, které poskytuje naše radnice – třeba možnost vyřízení občanského průkazu pro naše občany,“ vysvětluje Vladislav Hynk se svým typickým úsměvem.

koníčky: hlavně volný čas s rodinou, turistika, běhání

oblíbené jídlo: svíčková a smažený sýr

+ potěší ho: když se něco dobrého povede a lidé to ocení, když se pracuje se zdravým selským rozumem

– naštve ho: lež, přetvářka všeho druhu, podraz

Cyklopouť do Žďáru nad Sázavou

Třetina surfařů na vlně strachu

Přímý pohled Jaromíra Kaliny

O přízeň voličů do letošních krajských voleb na Vysočině se uchází 21 subjektů. Je to víc než minule. Šest z nich, tedy skoro třetina, „pluje“ na uprchlické vlně, což odráží nálady společnosti. Na jedné straně pozorujeme strach a xenofobii, na druhé vidíme reálnou krizi vyvolanou masivní imigrací lidí z válečných konfliktů, z oblastí sucha i hladu, ale také lidí, kteří se chtějí mít tak dobře jako západní Evropané. Na příčinách uprchlické krize, terorismu a vzniku Islámského státu mají svůj podíl vyspělé země a hrají se zde ekonomické a mocenské zájmy. Ovšem i my jsme součástí vyspělé Evropy, takže už nemůžeme být nestranní. I my se k tomu musíme postavit čelem. Křesťanské je poskytnout pomoc těm, kteří ji potřebují, moudré je zamezit příčinám a řešit konflikty tam, kde krize probíhají. Naším cílem by mělo být poučit se z minulosti, uzdravit její rány a snažit se zlepšit budoucnost. Ne vrátit se do minulosti formou strachu, pomsty, xenofobie a ideologie neslučitelné s židovsko-křesťanskými hodnotami, na kterých vyrostla naše civilizace a které bychom měli předat další generaci.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy 

Syndikovat obsah