U Brzkova na Jihlavsku by mohl vzniknout nový uranový důl

ČRo Region, Vysočina | 15.5.2014 | 14:05 | Pořad: Narovinu | Téma: KDU - ČSL

 

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
U Brzkova na Jihlavsku by mohl vzniknout nový uranový důl. Těžit tam chce státní podnik Diamo, který brzo zavře důl v Dolní Rožínce. Těžit by se mohlo v Brzkově a okolí už za 7 let a důl by zasáhl i na území Přibyslavi. Tématem se zabýváme v dnešním pořadu Narovinu. Po končení těžby v uranovém dole Rožná chce státní podnik Diamo otevřít další těžební ložisko u Brzkova na Jihlavsku. Přípravné práce by trvaly 6 až 7 let, těžba by měla zaměstnat stovky horníků na asi 16 let. Zda se u Brzkova skutečně bude těžit uran, vláda rozhodne do několika měsíců. Hostem pořadu Narovinu je dnes ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka Pavel Koscielniak. Vítejte, pane řediteli.

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Dobrý den.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Vysvětlete mi hned na úvod jednu věc, proč zrovna Brzkov? Vždyť konkrétně ve Stráži pod Ralskem je podle mých informací ložisko uranu světového významu a zásoby se tam odhadují na 115 tisíc tun, což je zhruba tolik, kolik se v České republice vytěžilo za celou dobu dolování této strategické suroviny. Čili, proč zrovna Brzkov?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Takže vláda svým usnesením číslo 548 z 19. července 2012 uložila státnímu podniku Diamo vypracovat studio proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov, Horní Věžnice a výsledky této studie předložit do vlády do konce září tohoto roku. Tato studie se zpracovává na našem závodě a výsledky budou předloženy v daném termínu.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale tím mi neodpovídáte na moji otázku. Čili, proč Brzkov, a proč ne Stráž pod Ralskem, kde se o z ekonomického pohledu zdá daleko logičtější, kde jsou mnohem větší zásoby uranu než právě u Brzkova?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě hlubinná těžba má daleko nižší dopady na životní prostředí než těžba chemická, která se používala ve Stráži pod Ralskem, která je v současný době ..., není možná vůbec realizovat. Tam v současné době probíhá rozsáhlá sanace tohoto území, kde tato chemická těžba proběhla. Druhá věc je to, že v rámci světa chemická těžba je vlastně dneska nejpoužívanější metoda dobývání uranové rudy.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
To znamená, jestli to správně chápu, tak u toho Brzkova to bude ekologičtější, ...

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
... než by to bylo ve Stráži pod Ralskem, a to je důvod, proč jste se rozhodli pro Brzkov?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě Brzkov je jedna z lokalit v rámci připravované surovinové politiky státu, že toto ložisko je zajímavé jak z hlediska množství a obsahu uranu a hlubinná těžba daleko má nižší dopady na životní prostředí než chemická těžba.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Hm, vy říkáte, že v Brzkově jsou zásoby uranu dostatečné. Připomeňme ale, že důl v Brzkově tedy byl vyhlouben na konci 80. let minulého století. Během průzkumných prací tam horníci vytěžili asi 65 tun uranové rudy. Dolovali v hloubce 300 metrů pod povrchem a na místě zůstala jedna šachta a necelých 7 kilometrů chodeb. V roce 1990 byl důl zavřen, zatopen. Pod zemí se tam ukrývá odhadem 3 tisíce tun uranu, což není z mého pohledu mnoho, pokud to srovnám se Stráží pod Ralskem, kde je 115 tisíc tun uranu. To ekologické hledisko, to už jsme si tady vysvětlili, ale 3 tisíce tun, to vám připadá jako dostatečná zásoba?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě je to stav zásob, který byly objeveny v rámci geologického průzkumu, který byl na dané lokalitě realizován. Jednalo se o průzkum v úrovni třetího a pátého patra. Když to vezmeme adekvátně s těžiskem Rožná, který je v těžbě už dneska 57 let, když toto ložisko se otvíralo, tak mělo prozkoumané vyhledané zásoby v úrovni 600 tun. Dneska se pohybujeme, že z ložiska se vytěžilo a zpracovalo až přes 20 tisíc tun. Takže tohleto se dá očekávat i na ložisku Brzkov.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
To znamená, ze ekonomického pohledu se Brzkov určitě vyplatí?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Je posouzení z hlediska ekonomiky a podle mě do budoucna bude čím dál víc do toho vstupovat surovinová bezpečnost státu.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Já jsem si každopádně dal tu práci a trochu jsem pátral a našel jsem ještě jeden takový průzkumný důl, a sice u Pucova na Třebíčsku a zjistil jsem, že má prakticky identické parametry jako Brzkov. Stejně jako Brzkov skrývá zásoby zhruba 3 tisíc tun uranu s těžitelností asi na 15 let, ruda je tam v hloubce 400 metrů pod povrchem a na místě zůstaly 3 šachty a 15 kilometrů zatopených chodeb. Důl je také navíc přibližně stejně daleko do Dolní Rožínky jako Brzkov. U Pucova tedy neplánujete obnovení těžby?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
U Pucova neplánujeme. Toto ložisko je vydobyto a dneska tam je, probíhá sanace a čištění důlních vod. Ještě je třeba potřeba říct k Brzkovu ...

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Ale tam podle informací na vašich stránkách internetových, na stránkách Diama, tak jsou tam zásoby stále 3 tisíce tun uranu! Čili asi to ložisko nebude vydobyto?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Ložisko je vydobyto a nepočítá se, že by se otvíralo.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Každopádně Diamo je tam stále správcem, pokud jsou mé informace správné?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě a i na Brzkově, protože v březnu roku 90 na základě průzkumu, který se realizoval na Brzkově, bylo stanoveno chráněné ložiskové území, který má rozlohu asi jeden kilometr čtvereční a je v katastru obcí Česká Jablonná a Brzkov.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
V Brzkově mají lidé největší strach ze zásahu do okolní krajiny. Vy říkáte, že by byl minimální, protože vytěžená ruda by se nezpracovávala na místě, ale vozila by se vlakem na odkaliště do Dolní Rožínky. V 80. letech, když těžba v okolí Brzkova ale probíhala, tak lidem mizela voda ze studní a starosta Věžnice, lidovec Josef Málek nám řekl, že tehdy se horníci obyvatelům obce ani neobtěžovali říct, že začali razit chodby doslova pod jejich domy. Mohlo by se něco podobného opakovat i dnes, nebo jsou ty obavy místních lidí liché?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Celý tento záměr v případě, že vláda rozhodne o přípravě tohoto kroku, tak bude tento záměr podrobně v rámci platné legislativy projednáván s dotčenými obcemi a s všemi dotčenými úřady. Samozřejmě, kdyby při této činnost došlo k tomu, co jste zmiňoval, toto naše legislativa řeší a řeší se to jako důlní škody a k tomu aj slouží vypořádání a věci. Stávat by se to nemělo, ale v případě, že se to stane, bude se to řešit jako důlní škoda.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Horníci by mohli mít na Vysočině práci nejméně na dalších 20 let. Po ukončení těžby v Dolní Rožínce zamýšlí státní podnik Diamo otevřít další ložisko a to u Brzkova na Jihlavsku. Záměr při své návštěvě Kraje Vysočina podpořil i premiér za ČSSD Bohuslav Sobotka. Návrh na nový uranový důl u Brzkova předloží vládě během tří měsíců. Hostem dnešního pořadu Narovinu je Pavel Koscielniak, ředitel odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka. Budeme se teď na chvíli bavit o těžbě uranu v Dolní Rožínce. Jak dlouho ještě potrvá? Stále platí ta stanovená doba maximálně na 5 let?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Na základě usnesení vlády těžba na Dolní Rožínce probíhá po dobu její ekonomické rentability. Samozřejmě vzhledem k tomu, že ložisko je v těžbě už 57 let, tak je závislé na stavu zásob. My díky těžebnímu doprůzkumu neustále dohledáváme zásoby. Takže dá se říct, že to, co vytěžíme daný rok, dohledáme v zásobách. Takže to je rozhodující parametr, aby mohla těžba pokračovat. Další je na základě usnesení vlády zmiňovaná ekonomická rentabilita a třetí je ... podmínkou je zajištění odbytu vlastně výsledného chemického koncentrátu. My v současné době máme uzavřenou smlouvu s akciovou společností ČEZ do konce tohoto roku a v současné době probíhají jednání ohledně prodloužení tohoto kontraktu. Takže to jsou tři podmínky, který jsou nutné splnění k tomu, aby ta těžba mohla pokračovat.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
No a teď, co se týká ale ještě zásob uranu v tom dole. Ten důl je už kompletně vytěžen, nebo proč chcete ten důl uzavřít? Bavíme se konkrétně o dole v Rožné. Je to poslední aktivní uranový důl ve střední Evropě. Znamená to, že už to dobývání té rudy z velkých hloubek se stává zkrátka neekonomické?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Ne, to v žádném případě. Tou základní podmínkou je ekonomická rentabilita. Na druhou stranu jako to ložisko, jak už jsem říkal, je v těžbě 57 let a víceméně zásoby nějakým způsobem už dochází, a to jsou, to je rozhodující parametr k tomu, aby ta těžba mohla pokračovat.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Hm, uranové doly v Dolní Rožínce aktuálně zaměstnávají, a teď do zaokrouhlím, asi  950 lidí. Je to největší zaměstnavatel každopádně v regionu. Není tedy asi potřeba tady zdůrazňovat, jaký by mělo uzavření dolu dopad na sociální situaci a zaměstnanost v tomto regionu Bystřicka. Mimochodem, jak by to ale vlastně bylo s horníky, pokud by se otevřel důl v Brzkově? Zatím jen tedy v čistě hypotetické rovině, počítá Diamo se stávajícími horníky, kteří by dojížděli z Dolní Rožínky do Brzkova, anebo by Diamo stávající horníky v Dolné Rožínce propustilo a najalo úplně nové lidi, třeba i z okolí Brzkova?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Jako to jsou dvě otázky. Jedna věc je ta, že je otázka kontinuity navázání případný otvírky ložiska Brzkov, druhá věc je to, že my máme v současné době 930 zaměstnanců, z toho víc jak 800 zaměstnanců má trvalý pobyt do 20 kilometrů od Dolní Rožínky a dá se říct, že samozřejmě u nás je pro horníky stanovena expozice, takže dochází k neustálý obměně zaměstnanců, takže se dá říct, že všichni, drtivá většina zaměstnanců je z nejbližšího okolí, takže předpokládáme, že v případě přechodu na ložisko Brzkov by došlo k obdobné situace, jako na Dolní Rožínce, že by se začali zaměstnávat místní lidé z okolí a byli by zacvičováni stejným způsobem, jak u nás, protože dnešní školství víceméně žádné horníky neprodukuje. Takže vlastně my přijímáme zaměstnance z okolí, kteří musí projít nějakým zácvikem a postupně se dostat, aby mohli těžit.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Hm, to znamená, že teď vysíláte v podstatě takový vzkaz do okolí Brzkova, že tamní lidé mají šanci získat práci v budoucích dolech?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
V případě, že dojde k otvírce ložiska, jsem o tom přesvědčen.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
Plány jsou takové, že by začátek těžby v Brzkově plynule navázal na ukončení činnosti dolu v Rožné. To ale znamená už za 6 let obnovit těžbu v Brzkově. Myslíte, že je to vůbec reálné a že to projde přes i odpor obyvatel v regionu kolem Brzkova, který je tedy poměrně silný?

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Samozřejmě, jak už jsem říkal, v tomto státě platí, že legislativa, která kroky vůbec k otvírce tohoto ložiska jednoznačně dává a určuje a jednou z podmínek vlastně je vyřešení střetu zájmů, posouzení vlivu na životní prostředí, soulad se surovinovou politikou. K tady tomu přechodu bych ještě chtěl říct, že na ložisku Rožná probíhá průzkum pro zvláštní zásah do zemské kůry z hlediska ukládání plynu a dosavadní výsledky tohoto průzkumu potvrzují možnost tohoto záměru. V případě, že by došlo k realizaci výstavby podzemního zásobníku kavernového, mohlo by to vyřešit ten přechod z ložiska Rožná na potencionální ložisko Brzkov.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
To byl Pavel Koscielniak, ředitel odštěpného závodu Diama GEAM Dolní Rožínka. Díky za váš čas, no a budu se s vámi tady ve studiu Českého rozhlasu zase někdy těšit na shledanou.

Pavel KOSCIELNIAK, ředitel odštěpného závodu Diamo GEAM Dolní Rožínka
--------------------
Na shledanou, děkuju.

Michal MALÝ, moderátor
--------------------
A od mikrofonu se loučí také Michal Malý.